2012

Občas přemýšlím, jaké to bylo před dvaceti lety a potom si představuji co bude za dvacet let. Jsem přesvědčen o tom, že žijeme v úžasné době. A jsem excitován představou toho, jak bude svět vypadat za dvacet let. Excitován v pozitivním slova smyslu. Což je možná částečně znakem rozeného optimisty. 

Osobně patřím mezi tzv. Husákovy děti¹⁾. Jsem ročník 1975, je mi 37 let. Takže pokud jste minimálně tak staří jako já, tak si jistě dobře vybavíte doby před dvaceti lety, rok 1992. Či možná ještě lépe 1990. Jak chodili naši lidé oblečení či co jezdilo po ulicích. Jak jsme telefonovali (pevná linka) či jak jsme studovali či získávali informace (knihovna, knihkupectví). Jak to vypadalo v nemocnicích či s jakým vybavením a vystrojením jsme začali cestovat do zahraničí. Jsou to někdy úsměvné vzpomínky. 

Nevím, zda si to vůbec uvědomujeme, ale ty změny jsou obrovské. Vlastně jsem osobně přesvědčen, že žijeme v převratné době a že se změny, alespoň v některých oblastech, ještě urychlují. A jsem šťastný z toho, že mohu být přitom. Stejně tak někdy přemýšlím o tom, zda to není také způsobem vnímání každého jedince, které se přeci jenom u každého člověka více či méně liší. Co když se řada lidí třeba kolem roku 1900 cítila zcela stejně a také měli pocit, že žijí v úchvatné době a že se věci tak zrychlují a doba je tak vzrušující. Je to dosti možné. 

Takže, stačí uvést jedinou věc, na které je změna dobře vidět a rozdíl oproti posledním dvaceti letům je ohromný. Ta věc je způsob komunikace lidí a způsob získávání informací. Hovořím o mobilním telefonu, o internetu, o on-line sociálních sítích. Vezměme si, že dnes se doslova každý, alespoň v západním světě do kterého již nějaký čas patříme, může zadarmo či téměř zadarmo a téměr neomezeně připojit na celosvětovou síť - internet - a pracovat s takřka neomezeným množstvím informací z celého světa, skoro si troufnu napsat, že každý může čerpat ze studnice celosvětového vědění. Dosyta. Neomezeně. Ve dne v noci. Co jenom jeho hlava unese. Před 70 lety námět na sci-fi román. Tohle je ohromný přínos pro celou společnost a celou společnost to ovlivňuje. 

Nechci zde však tvrdit, že společnost žene dopředu a zlepšuje se ve všech oblastech. Jsou oblasti, kde mám pocit, že se za posledních dvacet let mnoho nezměnilo. Týká se to morálky a někdy přílišného zaměření společnosti na růst HDP, peníze, materiálno. Tím bych se však dnes nechtěl zabývat a omezím se dnes na konstatování, že před naší společností a vlastně celým světem stojí velké výzvy a netýkají se materiálních věcí. Vždyť všechno by nakonec mělo jít ruku v ruce.

Každopádně, jsem nadšen řadou věcí, které se právě teď dějí a které si třeba ani neuvědomujeme, neboť jednoduše rozdíl není patrný každý den. Jsem nadšen představou toho, co bude či by mohlo být za dvacet let. A chci být u toho :) Jak vidíte svět za dvacet let vy? Sdílíte moje dnešní nadšení? Napište mi to do komentáře či třeba soukromě na můj e-mail (hle další vymoženost) jhy(zavináč)jhy.cz. 

¹⁾ Husákovy děti: Jako Husákovy děti se někdy zjednodušeně označují lidé narození v Československu v silné populační vlně, která začala počátkem 70. let 20. století, v době tzv. normalizace. V té době byl prvním, později generálním tajemníkem KSČ a od roku 1975 prezidentem Gustáv Husák. Zdroj: Wikipedia

Jan Hýsek